KO LIPE – pidi ostrov, který neskutečně žije

Na Ko Lipe jsem vyrazil z malajsijského ostrova Langkawi. Byla to má první zastávka v Thajsku. Přišel jsem na něj vlastně docela náhodou. V plánu původně bylo, že z Langkawi pojedu lodí přímo na Ko Lantu. Při googlení jsem zjistil, že po cestě na Ko Lantu je povinná zastávka na Ko Lipe, kde se všichni musí vylodit na pláži, projít imigračním úřadem, kde dostanou vízum do pasu a pak pokračují dál na Ko Lantu.

Cena za speedboat byla ve výsledku úplně stejná, ať už se jednalo o jednu cestu (Langkawi – Ko Lanta) nebo cesty dvě (Langkawi – Ko Lipe, Ko Lipe – Ko Lanta). Na webu Ko Lipe chválili, tak nebyl důvod ho neprozkoumat.

Hned na břehu mě čekalo příjemné překvapení. Vystál jsem si frontu u imigračního okénka, smířen s tím, že mé vízum platí pouze 14 následujících dní (běžné vízum do Thajska pro občany ČR je 30 dní, ale pouze pokud člověk přiletí letadlem. Vstoupí-li po zemi, či po moři, platí vízum pouze 14 dní, jak ostatně uvádí stránky MZV ČR). Jaké překvápko, když jsem našel v pasu razítko na 30 dní. Dvakrát jsem se ujišťoval, a když mě i po druhé úředník ujistil, že pro Čechy je vízum na 30 dní, nehádal jsem se. Tak uvidíme za pár dní na letišti, až budu Thajsko opouštět.

V tu chvíli jsem opravdu děkoval své prokrastinaci, díky které jsem předchozí večer odložil nákup letenek pryč z Thajska po 14 dnech (právě kvůli krátkému vízu). Teď jsem najednou měl před sebou celý měsíc a nemusel nikam spěchat. Mít v tu chvíli koupené letenky za dva týdny pryč, tak se asi zastřelím 🙂

Tři pláže a vše podstatné mezi nimi

Ko Lipe je maličké. Má tři pláže – Sunset (nejvíce bokem), Sunrise (za mě nejhezčí, největší) a Pattaya (kam přijíždí všechny speedboaty a kde to nejvíce žije večer). Svou malou rozlohu si ostrov vynahrazuje hustotou turistů na jednu ulici – Walking street. To je ulice, která začíná na Pattaya beach a vede téměř až k Sunrise beach (tedy přes celý ostrov, což ovšem vzhledem k velikosti představuje asi 7 minut chůze). Je tady samozřejmě pár dalších uliček, ale vše podstatné se odehrává tady.

Walking street, Ko Lipe

Vstup na Walking street přímo z Pattaya beach.

Restaurace na restauraci, masážní salon vedle masážního salonu, hostel vedle hostelu. A všude lidi. Není hnutí, opravdu. Já jsem dorazil v sobotu a byl jsem šťastný za pár stovek malajsijských ringitů, které mi zůstaly v kapse a mohl jsem je rozměnit – bankomaty na ostrově sice jsou, je jich dokonce docela dost, ale v sobotu odpoledne byly všechny prázdné, bez peněz – prý běžný jev.

Na co se těšit na Ko Lipe?

Na Ko Lipe jsem strávil celkem 3 noci v sharovaném pokoji v hostelu A Plus Lipe. Asi mi ty čtyři dny bohatě stačily. Ostrov je moc pěkný, o tom žádná, ale jak je malý, tak tam není žádné vyžití. Nechci se rouhat, ale po těch několika měsících už mě moc nebaví ležet na pláži. Navíc wifina je tam opravdu bídná, byl jsem rád, že jsem našel kavárnu před hotelem, kde šlo jakžtakž pracovat.

Šnorchlování na Sunrise beach – moje poprvé

Ale zase aby to nevypadalo, že jsem si to tam neužil. To vůbec ne.. Dokonce jsem tam zažil jedno svoje poprvé 🙂 Na Sunrise beach jsem si půjčil šnorchl a byl to neskutečný zážitek. Určitě existují ještě úchvatnější místa, ale já jsem poprvé v životě viděl korály, barevné rybičky, nema! Dokonce jsem chytil hejno opravdu velkých ryb, čítající stovky, mezi kterými byli krásné neonové. Teklo mi do pusy, jak jsem se pod vodou musel usmívat, nešlo to zastavit. Sunrise beach je na šnorchlování nejlepší, korály začínají hned od pláže a krásně se dá doplavat k blízkému ostrůvku naproti.

 

Romantika na plážích

Jak názvy pláží napovídají, jsou ideálně položeny pro sledování východu a západu slunce. Byl jsem na sebe pyšný, že jsem se dokopal na východ slunce na Sunrise beach. V půl 7 ráno mě překvapil počet lidí tam čekajících – nějak naivně jsem si myslel, že tam budu sám. A užil jsem si to asi více než západ sluníčka, kterých jsem přece jen už viděl v Asii více.

Východ slunce na Sunrise beach

Východ slunce na Sunrise beach

Východ slunce na Sunrise beach, Ko Lipe

Východ slunce na Sunrise beach

Západ slunce na Sunset beach je povinnost (pěšky je to ze Sunrise asi 10 minut).

Ko Adang – neméně hezký soused

No a parádní zážitek na závěr. Vyrazil jsem na protější ostrov Ko Adang, který je o něco větší, ale bez turistů. Je zde pouze jedna možnost ubytování v bungalovech či stanech, jinak se jedná o prázdný ostrov. Za 100 BTH (65 Kč) jsem si vzal boat taxi (platí se za osobu, ale úplně v pohodě jede jen s jedním pasažérem) a nechal se vysadit na Ko Adangu. Jel jsem tam za trekem, který jsem si našel na internetu.

Boat taxi mezi Ko Lipe a Ko Adang

Boat taxi mezi Ko Lipe a Ko Adang

Po cestě, která je značená, je možné navštívit 3 viewpointy s krásnými výhledy právě na Ko Lipe. Opravdu to stálo za to. Nazul jsem boty (v žabkách po zkušenostech z Nusa Penida už nikam nelezu), koupil vodu a vyrazil. Cesta až nahoru je asi na hodinku i se zastávkami na dvou viewpointech po cestě. Kus cesty je ve stínu, ale na některých úsecích si člověk užije přímého sluníčka až až.

Hodně vody je tedy nutnost. No a je to paráda, fotky mluví za vše, výhled ze shora je nádherný – hlavně ta tyrkysová voda kolem obou ostrovů. Na vršku jsem dokonce potkal páreček Čechů, tak jsme zdolali vrchol společně 🙂

Koh Adang

Viewpoint 3 – nejvyšší bod, kam lze vylézt

Když jsem slezl dolů, zchladil jsem se pivkem v místní restauraci, která je součástí té rekreační oblasti. Dokonce jsem chvilku zvažoval, zda se sem na jednu noc nepřesunu – ale nakonec jsem to zavrhl hlavně kvůli práci – tady to samozřejmě bylo bez wifi. Každopádně jsem si ještě před návratem na Ko Lipe půjčil šnorchl i tady, ale po zkušenosti z Ko Lipe to pro mě bylo trochu zklamání, laťka byla nasazena vysoko.

Takové tedy bylo Ko Lipe – prťavý a velmi rušný ostrov, s krásnými plážemi a mořem kolem. S obrovskou nabídkou všemožných služeb na každém kroku. A s krásným klidným ostrovem Ko Adang hned naproti. Užil jsem si to.

Snad jen jedna věc mě trochu zklamala – místní. Po cestě jsem si zvyknul na vstřícnost a všudypřítomné úsměvy na tvářích lidí v obchodech, restauracích apod. Tady? Tady jsem neviděl jediný úsměv za celé 4 dny. Určitě v tom hrálo roli, že se jedná opravdu o turistické, frekventované místo. Ale člověka to hned trklo, jaká změna..

Ko Lanto – už jedu!

Kupuju lístek na speedboat (k mému překvapení mají u různých prodejců různé – byť podpultové – ceny a beru speedboat za 750 bathů) a frčím dál, na Ko Lantu.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s